Záhady/ alternativní teorie

 

Rudý déšť a záhadný hvězdný sliz 

Červenec 2001 Indie (Kerala)  - spustil se rudý déšť z oblohy připomínající krev. Indičtí vědci odebrali jeho vzorky a prozkoumali je. Napršená voda z deště obsahovala živé buňky, které však překvapivě, jak se zdálo po prvních rozborech, neobsahovaly žádnou DNA. Podrobnější rozbory však ukázaly, že buňky DNA zřejmě obsahují, ale jde o DNA, která se na Zemi nevyskytuje respektive nebylo možné ji porovnat z žádnou nám známou formou DNA. Konečným verdiktem Indických vědců bylo konstatování, že ač je to překvapivé, jde v tomto případě zřejmě o mimozemský původ.

 Z historických pramenů je doložené, že tento rudý déšť padal již v roce 1176.

 1893 - bílá nitkovitá látka zkrápěla Zemi na Britských ostrovech.

1864- u Baltimoru spadl v noci v devět hodin meteorit a následujícího rána byla na místě nalezena masa podivné želatinové látky.

1653 zaznamenán Rudý déšť, který hustě pršel v Anglii.  

 Uvedl jsem jenom několik příkladů – badatelé, kteří se však tímto fenoménem zabývají jich mají ve svých databázích zdokumentovaných a ověřených, desítky. Co to tedy znamená?


Prší snad na Zemi mimozemský život?

Zdá se, že ať už v případě rudého deště či podivného slizu můžeme vyloučit, že by šlo o výtvor Matky přírody. Vzhledem k tomu, že se tento jev objevoval už dávno v minulosti dá se vyloučit i hypotéza, že jde o nový druh biologické zbraně, která je v utajení testována přímo na lidech. Není však nepravděpodobné, že se principem originálního slizu inspirovali vědci a vývojový pracovníci těchto zbraní a neprováděli určité lokální pokusy, nicméně to by zahrnovalo jen malé procento v případech výskytu podivného slizu. Jako nejpřesvědčivější vysvětlení se tak jeví mimozemský původ této substance. Pokud tomu tak je, pak zde ovšem vyvstávají další otazníky. Je na bíle dni ptát se odkud se sliz bere a zda  jde o živé-originální či uměle vytvořené substance. Pokud by se jednalo o druhý případ, tedy uměle vytvořené substance mimozemskou inteligencí, pak je nutné si položit další otázku:

Jaký má tato činnost účel?
Odpovědí se pak nabízí mnoho – od nasazování nových živočišných druhů či mutování již existujících, přes pomoc při čištění nebo změně našeho životního  prostředí až po odpovědi, které přesahují možnosti chápání člověka.

Informovanost o tomto fenoménu je minimální nebo lépe řečeno – pokud si v dnešních novinách někde na páté straně přečtete, že na Filipínách padal odpoledne podivný Rudý déšť, zajímavá vás to zítra? Povětšinou ne, možná jen zakroutíte hlavou a brzy na tuto informaci zapomenete, protože to pro váš život není podstatné. Navíc je nad slunce jasné, že je naprosto mimo vaši moc změnit to, jestli Rudý déšť či podivná želatina bude na zem padat či nikoli. A v takovém případě je možná nevědomost pravé skutečnosti příjemným pláštíkem, který zakrývá něco, co netřeba odkrývat. 


Vzorek rudého deště, který padal  z nebes,
v roce 2001, v Indickém svazovém státě Kerala


Rudý déšť pod mikroskopem


Zvětšenina jediné spóry Rudého deště

 


Svazový stát Kerala se nachází v jihozápadní
Indii. 
           

TOPlist